Jdi na obsah Jdi na menu
 


23.12.2012 4. adventní

23. 12. 2012

Denní liturgie (Cyklus - C), 1. čtení: Mich 5,1-4a, Žalm: Zl 80(79, )2. čtení: Zd 10,5-10, Evangelium: Lk 1,39-45
 
 
 
 

Drazí přátelé

Minulou neděli jsme si připomněli, že zdrojem radosti a štěstí je spojení s Bohem, prožívání jeho přítomnosti. Setkání s Boží láskou člověka polidšťuje a vykupuje. Hlavní myšlenkou dnešního evangelia je Setkání. Mnozí teologové říkají, že skutečný lidský život je v podstatě setkání. Člověkem jsem se stal díky tomu, že jsem se setkal s jiným člověkem. Všechny základní lidské zkušenosti, jako je láska, důvěra, naděje, dobrota, odpuštění jsou vždycky zprostředkovány jen skrze setkání. Naše setkávání s lidmi nás sice může obohacovat, ale nikdy nás nenaplní dokonalou a pravou radostí. Minulou neděli jsme si řekli, že zdrojem radosti je setkání s Bohem a s Boží láskou.

Dnes nám tuto skutečnost plně dosvědčuje evangelium. Setkání s Ježíšem, skrze něhož přichází spása, naplňuje radostí. Setkání Panny Marie a Alžběty je zároveň i setkání Ježíše a Jana Křtitele. Prvním takovým svědectvím je, že se v Alžbětě při setkání pohnulo dítě Jan. Stejná reakce zaplavila obě ženy. Vzbuzuje v těchto matkách úctu k sobě navzájem. A musíme zde opravdu zdůraznit, že zdrojem veškeré radosti je setkání s Mesiášem, to je setkání se samotným Bohem. Z toho pak vyrůstá všechno ostatní, co se pro nás stává modelem a příkladem k následování a napodobování. Je to postava Panny Marie. Ona je ukázkou, čím máme být v tomto světě a lidem kolem nás. Máme být nositeli Boha a tím šiřiteli pravé radosti.

Abychom si prakticky ukázali, jak to bude fungovat v životě, použijeme tento příklad. Maria je jako zvon, který rozezvučel Bůh. Ale zvon, který je jen položený na zemi nemůže zvonit. Jeho váha ho tlačí dolů a srdce se nemůže pohybovat. I my se v životě někdy cítíme přitlačeni k zemi. Máme mnoho starostí, práce, býváme smutni, nevíme si rady. A podobně jako zvon, aby krásně zněl, musí být upevněný nahoře a dobře vyvážený. A dále zvon také sám od sebe nezní, když ho však rozhoupeme a jeho srdce se dotkne pláště, zvon vydá nádherný zvuk a ve vzduchu ještě dlouho zní jeho tón. Právě taková byla Panna Maria. Byla zavěšena do Boha a dovolila, aby se jí Bůh dotkl. Nechala se Bohem přivést do pohybu a tón, který zazněl, je dobrá zpráva, kterou nese Alžbětě. Maria se stala šiřitelkou radosti, která byla od Boha. A nejen to, ona Alžbětě přinesla samého Boha. Alžběta zvolala plna Ducha svatého: „Matka mého Pána přišla ke mně.“

Mnohokrát už jsme slyšeli, že i my máme být nositeli Boha v tomto světě. To je vlastně podstata evangelizace. Nejen hlásat evangelium, nejenom o Bohu mluvit, ale přinést ho lidem. Oni se s ním musí sejít v nás, v našem životě. Oni musí pocítit jeho přítomnost v naší radosti, zakusit ho z našeho života.

Aby tomu tak skutečně bylo, abychom splnili své poslání, které nám Bůh v tomto světě svěřil, musíme být otevřeni a nastaveni na přijetí přicházejícího Pána a to vyžaduje ztišit se, uklidnit svá srdce a s láskou a touhou čekat. Přejí Vám, aby se o letošních Vánocích Kristus narodil také ve Vás.