Mladočov

Denní liturgie (Cyklus - C), 1. čtení: Nm 6,22-27, Žalm: Zl 67, 2. čtení: Gal 4,4-7, Evangelium: Lk 2,16-21

Drazí přátelé

Když přichází nový rok, obyčejně lidé užívají velkých a vznešených frází. Říká se: Překročili jsme práh nového roku, otevřela se před námi brána nového roku a podobně. Ale ono se ve skutečnosti nic nestalo. Čas běžel bez zastavení; dál hodinový stroj odpočítával neúprosně vteřiny před půlnocí 2012 i po půlnoci 2013. Kdo by pozoroval noční oblohu, nic zvláštního by nezpozoroval. Žádný práh jsme nepřekročili, žádná brána se před námi neotevřela. Jsme tedy na začátku nového roku, začínáme psát rok 2013. Ve svých přáních zůstáváme u docela obyčejných věcí. O sv. Tomáši Morovi se vypráví, že přísně a neúprosně poslouchal hlas svědomí a že za to také položil hlavu na špalek. Z toho bychom mohli usuzovat, že tento veliký křesťan a filosof byl přísný a zamračený. A on zatím to byl svatý velmi vtipný a veselý. Také vtipná a radostná je jeho modlitba, která se po něm zachovala a také může vyjadřovat naše přání do nového roku. Prosí v ní o docela lidské a obyčejné věci.

Dopřej mi chuť k jídlu, Pane,
a také něco, co bych jed.
Dej mi zdravé tělo, Pane,
a nauč mě s ním zacházet.

Ať neubíjím sílu svého těla marností, nestřídmostí v jídle a pití, ať je neubíjím nějakou neřestí. Ať netrpím smutkem nebo starostmi, které člověka znervózňují a berou mu chuť k jídlu. Ať mi dobře funguje žaludek a ostatní tělesné orgány…, abych měl sílu k práci.

Dej mi zdravý rozum, Pane,
ať vidím dobro kolem nás,
ať se hříchem nevyděsím,
a napravit jej umím včas.

V tomto zmateném a popleteném světě neví člověk kudy kam. Dej mi, Pane, moudrost a soudnost, ať vidím, co je dobré a co je čisté, ať mám sílu jít za tím dobrým a čistým, nepoddávám se pesimismu, fňukání a škarohlídství. Ať šířím všude optimismus, v rodině, v zaměstnání, ve společnosti. Vždyť jsem v rukou Božích, je to Boží svět, ve kterém žijeme. Bůh jej stvořil a nezavrhl, Bůh jej vykoupil, Bůh na tomto světě položil základy ke svému království spravedlnosti, lásky a pokoje.

Dej mi mladou duši, Pane,
ať nenaříká, nereptá,
dej, ať neberu moc vážně
své pošetilé, malé „já“.

Lidi jsou strašně vážní, protože vidí je svoje já a myslí jen na sebe. Ale Písmo sv. nám říká „Vložte svou starost na Pána“.

Papež Jan XXIII. Se stal papežem roku 1958. Bylo to v dobách pro církev jistě těžkých a nebezpečných. A on už byl stařec, který měl skoro 80 let. Ale měl stále mladou duši, plnou radosti a optimismu. Vypráví se o něm, že k němu přišel kterýsi biskup a stěžoval si na těžké poměry, ve kterých žije, že starostmi nemůže spát. A tu mu papež říká: „Také jsem něco podobného zažil. Stal jsem se papežem, mám na starost celou církev. Nemohl jsem taky spát. A v kterousi noc jako bych slyšel hlas svého anděla, jak mi řekl: „Ale Honzíku, nedělej se tak důležitým.“ Od té doby spím dobře, protože se myslím, že Bůh řídí církev a ne já. Když tedy dopustil, abych se stal papežem, jistě věděl proč.

Nedělejme se příliš důležitými, neberme příliš vážně svoje malé já, a nemysleme si, že na nás všechno záleží. Vložme své starosti na Pána. Když nás postavil na tento svět, na toto místo a do tohoto času, jistě věděl proč. A snad nejhezčí místo z té Morovy modlitby je ten poslední úsek:

Dej mi, prosím, humor, Pane,
a milost, abych chápal vtip,
ať mám radost ze života
a umím druhé potěšit.

Lidé potřebují trochu radosti a kdo jiný by jim měl radost dávat než křesťan, který má důvěru v Boha. Vždyť Bůh je náš dobrý Otec. Už sv. Pavel, který žil v dobách, kdy lidé očekávali konec světa, jim píše: „Radujte se v Pánu, opět pravím, radujte se.“

Cítíme vážnost života, cítíme odpovědnost, ale potřebujeme i radost, potřebujeme se zasmát s druhými, ale nikdy se nesmát druhým. Radovat se v Pánu tak, aby se naše pozemská radost mohla jednou proměnit v radost věčnou.

Tak si na začátku nového roku ještě jednou v celku zopakujme modlitbu sv. Tomáše Mora. Modlitbu prostou, kde se modlíme za prosté lidské věci, ale je to modlitba plna křesťanské víry a naděje:

Modlitba (Dopřej mi chuť k jídlu, Pane)

Dopřej mi chuť k jídlu, Pane,
a také něco, co bych jed.
Dej mi zdravé tělo, Pane,
a nauč mě s ním zacházet.

Dej mi zdravý rozum, Pane,
ať vidím dobro kolem nás,
ať se hříchem nevyděsím,
a napravit jej umím včas.

Dej mi mladou duši, Pane,
ať nenaříká, nereptá,
dej, ať neberu moc vážně
své pošetilé, malé „já“.

Dej mi, prosím, humor, Pane,
a milost, abych chápal vtip,
ať mám radost ze života
a umím druhé potěšit.

Thomas Morus (Londýn 1478-1535)