Mladočov

Denní liturgie (Cyklus - C) 1. čtení: Sof 3,14-18a Žalm: Iz 122. čtení: Flp 4,4-7 Evangelium: Lk 3,10-18

Drazí přátelé

Budeme dnes mluvit o radosti. Autor Božské komedie, velký renezanční básník Dante jednou v pozdní večer zaklepal na dveře kteréhosi kláštera. Když mu otevřeli, tak se ho ptali: „Co tady hledáte?“ Velký Dante na tuto otázku prý odpověděl: „Hledám radost!“ A opravdu všichni neustále hledáme radost, ale ona nám pořád nějak uniká. Je vůbec možné v tomto životě dosáhnout veliké a dlouhé radosti? Je vůbec možné poručit sobě samému: Teď se budu radovat, teď se budu veselit, teď chci být šťastný. Nebo je možné se naprogramovat, abychom docílili toho, k čemu nás dnes vybízí sv. Pavel, když říká: „Bratři, radujte se stále v Pánu, opakuji, radujte se.“ A tak hledejme dnes odpověď, co můžeme udělat pro to, abychom se mohli skutečně radovat, abychom byli šťastni.

První skutečností, která brání radosti je hřích a každé zlo. Radosti se skutečně nedá poručit, aby nás ovládla. Pro radost se musíme připravit. Pro radost musíme připravit své srdce. Jistě jste si všimli v evangeliu, že lidé kolem Jana Křtitele byli plni očekávání. Ptají se: „Co máme dělat, abychom byli dobře připraveni.“ A on jim odpovídá, že se mají odvrátit od hříchů a že mají konat dobro. Tohle je jasná instrukce jak připravit své srdce pro radost. Prostě zbavit se hříchů a zla.

Papež Jan Pavel II. říká, že hřích je studnicí smutku. Ztráta radosti a lásky je přímo úměrná prázdnotě, kterou v člověku zanechala šalba a omamné radosti vyhledávané v tom, co sv. Pavel nazývá skutky těla. Opravdu svět je plný smutku a prázdnoty, protože je plný hříchů a je vzdálen od Boha. Všechna ta pokrytecká faleš, kterou nám nabízí televize, reklamy a filmy je strašný klam. Obličeje usmívající se z dobrého jídla, vábivých požitků jsou pouze nacukrovaným podvodem. Tyto nabídky poskytují člověku pouze chvilkovou, živočišnou radost. Uvnitř v lidských bytostech je docela něco jiného, než opravdové uspokojení pravou radostí.

Bůh nám nabízí účast na své radosti, nabízí nám sám sebe jako nejvyšší dobro. Abychom je mohli přijmout, musíme mít připravené srdce, srdce plné očekávání. Takže první poučení pro nás, jak připravit srdce k radosti je učinit je čistým. To, co odpověděl Jan Křtitel svým současníkům platí dodnes. Nevydírejte, nedopouštějte se násilí, prokazujte dobro. Ať je vaše srdce dobré. Také sv. Pavel to říká podobně: „Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem.“

Nyní přicházíme k druhé skutečnosti. Ptáte se, kde je zdroj pravé radosti? Sv. František Sáleský říká: „Člověk je zde pro radost a radost pro člověka.“ Ale jako křesťané si nechceme osobovat právo a patent na prvou radost. Víme snad jen my křesťané, v čem spočívá pravá radost? Pravda už je taková. Není radost jako radost. Tu pravou radost nám nemůže dát nikdo jiný a nic na světě. Tu nám může dát pouze Bůh. Všimněme si, že když se v Písmu svatém čte o radosti, vždycky se o ní mluví v souvislosti s Bohem a duchem. Sv. Pavel nás dnes vybízel: „Radujete se v Pánu.“ Panna Maria pronáší svůj chvalozpěv Magnificat, kde říká: „Můj Duch jásá v Bohu mém Spasiteli.“ Když je někdo naplněn velikou, oblažující radostí, pak je to vždy v přímém spojení s Bohem. Že tomu skutečně je, o tom vydávají nespočetné zástupy těch, kdo uvěřili, kdo zakusili a mohli si ve svém životě srovnat, jaká je radost světa a jakou radost dává Bůh. Zachráníme člověka, jestliže mu pomůžeme odhalit pramen jeho radosti. Teče-li řečištěm našeho života radost, pak na jeho březích bují život. Žijme jako velryby, plavejme v moři Boží lásky, polykejme plankton milosti a vydechujme vodotrysk radosti.

Poslední slova dnešního evangelia byla: „Dával lidu ještě mnoho jiných napomenutí, hlásal radostnou zvěst." Prožívejme my tuto radostnou zvěst, ať jsme trvale šťastni.