28.3.2013 - Zelený čtvrtek
28. 3. 2013
Denní liturgie (Cyklus - C), 1. čtení: Ex 12,1-8.11-14, Žalm: Zl 116, 2. čtení: 1 Kor 11,23-26, Evangelium: Jan 13,1-15
Drazí přátelé
Pán Ježíš zasedl se svými vyvolenými a nejbližšími přáteli k slavnostní večeři, aby s nimi pojedl velikonočního beránka. V několika hodinách se odehraje všechno, kvůli čemu přišel na svět. V těchto chvílích už stojí na začátku velikého boje o svět. Proti Ježíšovi jsou namířeny všechny zbraně zla a hříchu – je to zrada, bezpráví, potupa, posměch, nenávist, mučení, kříž a hrob. Jak odpovídá Pán Ježíš na tento děsný útok zla? I on stupňuje sílu svých zbraní. Vlastně jediné zbraně, kterou použije a tou je láska.
Pán Ježíš ví, že už má málo času. Brzy mu lidé přibijí nohy ke kříži. Ale on vtělený Bůh se k lidským nohám sklání a myje je. Dříve než mu svážou ruce, zbijí a přibijí na kříž, on celému lidstvu daruje těmato rukama to nejdražší, sám sebe. Bere do nich chléb a víno a říká: „Vezměte a jezte, toto je mé tělo, vezměte a pijte, toto je moje krev…“ To je okamžik, kdy v dějinách začala ta největší revoluce lásky, která neskončí a bude trvat až do závěru lidských dějin.
Na sílu lidské zloby Pán Ježíš odpovídá ještě silnější láskou. Dřív, než mu vzali život, než se zmocnili jeho těla, on je předešel. O několik hodin dříve se nám všem daroval. Svobodně a z lásky. Čím déle budeme o tajemství dnešního večera rozjímat, tím více nám bude zřejmé, že je můžeme pochopit jen na kolenou. Eucharistie je vrcholem života církve. Je darem, ve kterém se Pán Ježíš vydal do krajnosti. Eucharistie je gejzírem tak silné lásky, že ani intenzita veškeré zloby a lidských hříchů ji nemohou převážit. On je vítěz v tomto střetu sil a definitivně přebírá vládu nad světem.
Prožít Zelený čtvrtek znamená jít za Pánem i do Getsemanské zahrady a zde si znovu uvědomit, jak každá opravdová láska bolí. Čím hlubší a citlivější je duše, tím hořčí je i kalich utrpení. A protože Pán Ježíš je božsky dokonalý, jeho srdce je hlubina lásky, on prožil svou lásku v lidském těle k nám velmi krutým a bolestivým způsobem. Vypil kalich hořkosti až do dna. Nevynechal žádnou sféru lidského utrpení. Udělal to proto, aby se každý člověk mohl o něho opřít. Aby milionům lidí všech dob prozářil a naplnil svoji přítomností jejich trápení, úzkostné stavy, deprese, celý jejich život.
Skloň se dnes v pokoře před svým Pánem, který sám sebe bere do rukou a dává se tobě, hříšný člověče. Z lásky. Kéž nás všechny provane upřímná oddanost k našemu Pánu. Tak jak on se v intimním prostředí loučil se svými nejdůvěrnějšími přáteli, kteří měli pokračovat v jeho evangelizaci světa, tak ať je i pro nás dnešní památný večer obnovením naší lásky k němu. Dává se nám pod způsobami chleba. Ať nás svaté přijímání připoutá víc k němu. Ať naše srdce hoří upřímnou láskou.
