Jdi na obsah Jdi na menu
 


30. září 2012 26. neděle

29. 9. 2012

 

 

 

 

Nm 11,25-29 Zl 19(18) Jak 5,1-6 Mk 9,38-48

 

 

Drazí přátelé

Říká se, že život je boj. Toto úsloví nás může napadnout, když slyšíme slova dnešního evangelia. Pán Ježíš nás upozorňuje, že budeme muset počítat někdy i s tvrdým bojem, když budeme chtít obstát a zachovat se statečně a vítězně v boji s různými pokušeními, o které dnes není nouze.V pondělí začíná měsíc říjen, který je zasvěcen modlitbě svatého růžence. Panna Maria už před staletími vtiskla svatému Dominikovi do rukou tuto modlitbu jako mocnou a osvědčenou zbraň, kterou se můžeme bránit proti vlivu zla a zároveň si vyprosit prostřednictvím Panny Marie všechny potřebné milosti pro duší i pro tělo.

Poslechněte si svědectví misionáře otce Artera ze společnosti P. Marie Těšitelky zarmoucených. Vypráví: „Když jsem byl malý chlapec, moje matka přijala do domu jednoho tuláka, který měl tuberkulózu, poskytla mu přístřeší, stravu i nějakou práci. Jen o jedno ho prosila, aby se nestýkal s námi dětmi, abychom neonemocněli. Ale já se s ním spřátelil a on mi dával často bonbony. A tak se stalo, že jsem i já onemocněl tuberkulózou. Lékař prohlásil po prohlídce a rentgenu, že pravá polovice plic je v rozkladu a že mi už není pomoci. Matka mě odvedla do mariánské poutní svatyně P. Marie Těšitelky v Turíně. Po návratu domů se začala s celou rodinou modlit růženec za mé uzdravení. Kromě toho putovala pěšky  a bosa 16 km do Turína do svatyně panny Marie a přitom tam i zpět po cestě se modlila jeden růženec za druhým. Ale můj stav se stále zhoršoval, až jsem upadl do agonie. Tři dny jsem byl už v bezvědomí a všichni čekali, že zemřu a připravovali už pohřeb. Avšak třetí den jsem se náhle probral a k velikému překvapení jsem křičel, že mám veliký hlad. Dejte mi najíst! Mezi tím přišel lékař a podal sestře nějaký lístek. Ptala se co to je. Odpověděl, že je to povolení k pohřbu. Už ho nepotřebujeme, odpověděla sestra, podívejte se, chlapec žije a má ukrutný hlad. Lékař zvolal „To je neuvěřitelné!“. Pak při kontrole v Turíně se ukázalo, že po nemoci není ani stopy. Profesor jen kroutil hlavou a poznamenal „Tady musel zasáhnout někdo vyšší!“.  A otec Artero dodává: „Tady vidíte, co to znamená modlit se růženec s vírou. Růženec je moje zbraň.“

Před léty se ptali Sv. Otce Jana Pavla II. při jeho pastorační návštěvě Německa na obsah a smysl tzv. Třetího fátimského tajemství, které tehdy ještě nebylo zveřejněno. Svatý Otec  odpověděl tím, že zvedl do výše růženec a řekl: „Toto je zbraň proti útokům zla a nebezpečí, která nás ohrožují.“ A víme že nemluvil jen prázdná slova, protože P. Maria i jemu v roce 1981 při atentátu spáchaném proti němu na náměstí sv. Petra zachránila život.

Duch dnešního evangelia o pohoršení a pokušení, která nás v životě potkávají a ohrožují, je bojovný a radikální. Chce nám připomenout, že máme počítat s odporem, který se zvedá proti tomu, kdo chce zůstat věrný Kristu. Abychom nezůstali v tomto boji osamoceni, nabízí nám Panna Maria prostřednictvím modlitby růžence účinnou zbraň a ochranu.

Chceme-li se však přesvědčit o její účinnosti, měli bychom ji vyzkoušet. A tak vezměte častěji do rukou růženec a buď sami nebo společně v kostele nebo doma v rodině přednesme prostřednictvím Panny Marie Bohu vše, co nás pálí  a s čím si nevíme rady. Pamatujme, že vytrvalá modlitba proráží nebe, jak jsme mohli vidět na příkladu ze života misionáře otce Artera. Bůh nás jistě vyslyší buď tím, že nám dá to, oč prosíme, anebo nám dá pocítit svou blízkost, svou ochranu před útoky zla, aby naše duše neztratila jeho přátelství.