5.5.2013 - 6. neděle velikonoční
5. 5. 2013
Denní liturgie (Cyklus - C), 1. čtení: Sk 15,1-2.22-29, Žalm: Zl 67(66), 2. čtení: Zj 21,10-14.22-23, Evangelium: Jan 14,23-29
Drazí přátelé
Dnes se budeme zamýšlet nad Kristovým odkazem, který dává apoštolům. Naše pozdravy jsou ahoj, maucta, brýden a opačně nashledanou, čau, měj se. Takhle se zdravíme při setkání a loučení, přitom na smysl těchto slov ani moc nemyslíme.
Při čtení dnešního evangelia jsme dnes slyšeli, jak jinak se Pán Ježíš loučil se svými učedníky. Říká: „Zanechávám vám svůj pokoj.“ Náš český překlad slova „šalom“ – tedy pokoj, je velmi nepřesný. České slovo „pokoj“ vystihuje jen částečně smysl toho šalom. To je zároveň přáním spokojenosti, přátelství, pohody, obsahuje i naše přání „měj se dobře“. Izraelité se stále ještě zdraví pozdravem šalom. Šalom je pozdrav zmrtvýchvstalého Pána a evangelia se to pokoušejí vystihnout delším rozvedením. Tedy: „Pokoj svůj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám.“
Už tedy mezi lidmi neplatí jen zákon násilí, nepřátelství a pomsty. Šalom tedy znamená pokoj, smír, nenásilí, které nám, vykoupenému lidstvu, Ježíš zanechal. A tak lidé cítí, že život nemá být jen samé trápení, že každý má právo, aby si svůj život prožil pěkně a pokojně. Ve světě je ještě mnoho zla, ještě je mnoho těch, kteří nepřijali Ježíšův šalom jako princip svého jednání. Stále znova a znova se setkáváme s hlubokou stopou tohoto odkazu. Ježíšův duch působí všude, po celém světě a působí na každého. Pěkně to vyjadřuje jedna z modliteb mešního kánonu: „Bože, náš Otče, vzdáváme ti díky a velebíme tě skrze Ježíše Krista a Pána, za tvé dílo lásky v tomto světě.“ Víme a hlásáme, že nepřestáváš působit v našem světě, který je dosud tak nesjednocený a rozervaný. A stojíš na začátku každého úsilí o pokoj. Tvůj duch působí v srdci lidí tam, kde nepřátelé začnou spolu mluvit, kdy si protivníci podají ruce, kde národy, které stály proti sobě v nepřátelství, souhlasí s tím, že půjdou kus cesty společně. Ano, Pane, tobě vděčím za to, že touha po dorozumění přemůže válku, žízeň po pomstě ustoupí odpuštění a láska zvítězí nad nenávistí.
Bože vesmíru, vzdáváme ti díky za Ježíše, tvého syna, který přišel na svět v tvém jménu. On je slovo, které zachraňuje lidi. On je ruka, kterou ty podáváš hříšníkům. On je cesta, kterou k nám přichází opravdový pokoj. Když jsme byli ještě daleko od tebe Bože, náš Otče, už tehdy jsi nám ukazoval cestu návratu. On, tvůj vlastní Syn, se vydal lidem na pospas, abychom my skrze jeho smrt žili spolu s tebou i mezi sebou v pokoji.
O to tedy jde u každého z nás osobně. Jestli svůj život prožijeme v neustálém zlobení a rozčilování nebo v klidu a síle pokoje, který nám Ježíš odkázal.
O to tady jde, bratři a sestry, především, abychom se neuzavírali duchu Božího pokoje, aby v nás pokoj Kristův mohl stále přebývat. A tak končím s Ježíšem: „Pokoj vám! Šalom.“
